Zájezd do jižních Čech: Český Krumlov a Hluboká

s historičkou umění PhDr. Duňou Panenkovou

Letošní rok je na hradech a zámcích NPÚ zasvěcen šlechtickým slavnostem a zábavám. Hlavní výstava sezóny se koná v nově vzniklé zámecké galerii v Českém Krumlově. Vypráví o průběhu takovýchto slavností a o jejich choreografii, pro niž čerpali Habsburkové i čeští šlechtici inspiraci v Itálii a později na barokních slavnostech Ludvíka XIV. ve Francii. Rody, jimž patřilo krumlovské panství,  patřily mezi nejbohatší a tudíž nejvýznamnější hned po císaři. Všichni majitelé zastávali u dvora nejvyšší posty a byli vázáni společenskou povinností pořádat nebo i pro císaře organizovat slavnosti nápadité, zábavné a velkolepé. Dělo se tak především při výjimečných příležitostech, jako byly korunovace, svatby, narození následníka rodu atd., a trvaly deset či čtrnáct dní. Začínaly slavnostním průvodem městem, v němž šlechta oblečená do kostýmů podle námětu slavnosti a v dané choreografii jela na alegorických vozech. Následovaly sportovní, tj. turnajové hry. Večer se šlo do divadla a po opeře následovala hostina. Hodovalo se tři – čtyři hodiny a pak teprve přišel na řadu tanec. Tančilo se do ranních hodin a po snídani se všichni rozešli spát. Po několika takto náročných dnech následoval vrchol programu v zámeckých zahradách. Na ostrově v jezírku či rybníce byl postaven hrad a lodě plující po vodě ho dobývaly. Zvítězili samozřejmě domácí a vítězství se na závěr muselo oslavit velkolepým ohňostrojem.

Výstava na 600 m² sleduje scénografickou koncepci tak, jak tomu bylo původně v době konání slavností. Na obrazech, grafikách, zbrojích, kostýmech a dalších exponátech z fondů NPÚ, ale i zápůjčkách z Itálie, Německa, Rakouska a Francie je líčena popsaná událost.

Sobota, 8. října:

V 6:45 sraz na magistrále na parkovišti před hl. nádražím, v 7:00 odjezd do Českého Krumlova.

Dopoledne věnujeme prohlídce  výstavy „Šlechtické slavnosti a zábavy“ v doprovodu a s výkladem její kurátorky PhDr. Duni Panenkové.

Po přestávce na oběd navštívíme renesanční a barokní apartmány krumlovského zámku. Hrad a zámek v Českém Krumlově se honosí slavnou iluzivní výmalbou v italském duchu Maškarního sálu, v němž se při slavnostech konaly plesy. Barokní reprezentační prostor jídelny představuje i slavnostní tabuli konce 18. století, k níž patřily klenotnicky zpracované nástolce, jež tvořily hlavní dekoraci tabule.

Neodmyslitelnou součástí oslav byla v 17. a 18. století opera. V Českém Krumlově se dochovalo nejstarší barokní divadlo v Evropě, resp. na světě, a navíc dodnes funkční. Po jeho návštěvě se podíváme do tzv. Renesančního domu, ve kterém je přístupný depozitář kulis a kostýmů a v současné době i výstava doprovázející téma divadla při šlechtických slavnostech.

Dostali jste chuť na nějakou slavnostní hostinu? Nebo byste chtěli tančit až do ranních hodin? Snažíme se sice splnit jakékoliv vaše přání, ale obáváme se, že v Krumlově tohle možné nebude. Zájezdy do minulých století totiž teprve připravujeme …

Nocleh se snídaní v hotelu v centru Českého Krumlova.

Neděle, 9. října:

Dopoledne navštívíme výstavu Andreje Bělocvětova v Egon Schiele Art Centru, připravenou ke 100. výročí narození malíře s původně argentinským občanstvím, který se narodil v Praze. Výstava zahrnuje přes 200 jeho obrazů a kreseb, ale také fotografie Josefa Sudka, dlouholetého Bělocvětovova přítele a mecenáše.

Stálá dokumentační výstava o životě a díle Egona Schieleho je doplněna výstavou fotografií Josefa Seidela, Josefa Wolfa a Wenzela Micka „Krumlov za časů Schieleho“.

Podíváme se také do zrekonstruovaného ateliéru Egona Schieleho v malém zahradním domkuna skalnatém břehu Vltavy, ve kterém v r. 1911 malíř žil se svou přítelkyní Wally.

Občerstvit se můžeme v malé kavárničce. 

Nemineme ani unikátní secesní Museum Fotoateliér Seidl s mimořádným geniem loci. Díky množství dobových fotografií, pohlednic, skleněných negativů, fotoaparátů, Seidlovým osobním deníkům a původnímu zařízení bytu se přeneseme zpátky v čase na přelom 19. a 20. století.

Odpoledne přejedeme do Hluboké nad Vltavou. V Alšově jihočeské galerii nás čeká návštěva výstavy Theodora Pištěka s názvem „Senzační realizmus“. Uvidíme Pištěkova výhradně realistická díla zejména ze 70. a 80. let minulého století. Jeho dílo je zde srovnáváno s americkými hyperrealisty, zastoupenými Richardem Estesem a s dalšími evropskými malíři jako je Jacques Monory či Gerhard Richter.

Příjezd do Prahy do 21:00 hod.

Max. počet osob ve skupině : 30 osob

slot 88 indonesia