Zájezd ve stopách Santiniho – 2. díl – Morava

s odborným doprovodem Mgr. Jana Boučka

(počet osob 20 – 25)

Pátek 13. srpna: Praha – Želiv – Rajhrad – Křtiny

7:30 odjezd z parkoviště před starou budovou hl. nádraží ve směru Václavské náměstí.

Želiv

Nejprve benediktinský, později premonstrátský klášter založený knížetem Soběslavem I. roku 1139. Za husitských válek byl dvakrát vypálen (mezi radikální stoupence husitské reformace patřil i zdejší bratr Jan Želivský). Premonstrátská kanonie tu byla obnovena až na konci 16. století strahovským opatem a pozdějším pražským arcibiskupem Janem Loheliem. Po požáru na počátku 18. století přestavěn v duchu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim s vnitřní výzdobou od Franze Antona Maulbertsche nebo Václava Jindřicha Noseckého. V 50. letech 20. století po tzv. „Akci K“ sloužil jako internační tábor pro kněží a řeholníky. Vězněn tu byl např. pozdější kardinál František Tomášek nebo Karel Otčenášek.

Celý areál prošel náročnou rekonstrukcí a tak budeme mít skvělou příležitost navštívit nejen konvent kláštera s přilehlým kostelem Narození Panny Marie, který patří k Santiniho nejzdařilejším přestavbám, ale také venkovní areál s kostelem sv. Petra a Pavla, baštou, mlýnem, opatstvím, Trčkovým hradem, zahradním domkem, úředním domem, ap.

Oběd v klášterní restauraci zapijeme pivem z klášterního pivovaru.

Rajhrad

Benediktinský klášter, opatský chrám sv. Petra a Pavla, konvent založený už roku 1045 na místě velkomoravského hradiště. Konventní chrám byl v 18. století přestavěn Janem Blažejem Santinim, který se pro jeho podobu pravděpodobně inspiroval nerealizovaným plánem italského barokního architekta Guarina Guariniho pro pražský theatinský kostel Panny Marie. Santitini tak v Rajhradě vytvořil monumentální otevřený prostor strukturovaný světlem a rytmickým opakování motivu vítězného oblouku.

Památník písemnictví na Moravě (v klášteře), muzejní expozice se věnují písemnictví na Moravě od velkomoravského období až do 20. století. Součástí expozice jsou i prostory knihovny rajhradského opatství, kterou Památník spravuje. Jedná se o jednu z největších klášterních knihoven v ČR s množstvím středověkých iluminovaných rukopisů i prvotisků. Kostel Povýšení sv. Kříže (v centru Rajhradu), původně gotická kaple přestavěná na kostel podle Santiniho projektu na objednávku rajhradského převora Anotnína Primuse. Půdorysem se jedná o obměnu Santiniho řešení kostela ve Zvoli, který uvidíme později

Zvěřinová večeře v zámecké restrauraci ve Křtinách a nocleh se snídaní na zámku Křtiny.

Sobota  14. srpna: Křtiny – Jedovnice – Kotvrdovice – Senetářov – Sloup – Zvole – Horní Bobrová – Obyčtov – Žďár nad Sázavou

Křtiny, poutní kostel Jména Panny Marie

Poutní místo oblíbené už ve středověku vzniklo kolem roku 1340. S jeho vzrůstající oblibou bylo na počátku 18. století přikročeno k rozsáhlé přestavbě celého areálu podle projektu Jana Blažeje Santiniho, který však nikdy nebyl v úplnosti realizován. Santini, který zbudoval poutní chrám i přilehlý ambit na principu symboliky čísel tři, čtyři a dvanáct, se pro jeho podobu patrně inspiroval turínským kostelem Immacolata Concezione architekta Guarina Guariniho.

Pod kostelem se nachází krypta/kostnice,  kde před 30 lety mezi velkým počtem kosterních ostatků bylo nalezeno i 12 lebek s malbou, jejíž význam a původ nebyl doposud přesně objasněn a jejichž existence je světovým unikátem.

Následující kostely nejsou sice Santiniho dílem, ale byl by hřích je nenavštívit, protože jsou vyzdobeny díly významných českých umělců 20. století, zejména Mikulášem Medkem. Bude zajímavé vidět in situ díla, která známe z loňské výstavy ve Valdštejnské jízdárně!

Jedovnice, kostel sv. Petra a Pavla, díky úsilí místního faráře P. Vavříčka získal interiér kostela na počátku 60. let 20. století novou vnitřní výzdobu, kterou vytvořil mimo jiné Jan Koblasa, Karel Nepraš a především Mikuláš Medek, jenž v rámci svého tzv. období preparovaných obrazů vytvořil pro kostel hlavní oltář sv. Kříže.

Kotvrdovice, kostel Božského Srdce Páně, druhý z trojice kostelů Moravského krasu, jehož interiér zdobí dílo Mikuláše Medka. Opět se jedná o hlavní oltář s tématem Božského Srdce Páně.

Senetářov, kostel sv. Josefa, jeden z několika mála kostelů postavených u nás za komunismu díky úsilí jedovnického faráře P. Vavříčka na přelomu 60. a 70. let 20. století podle návrhu brněnského malíře, sochaře a architekta Ludvíka Kolka. Ten se ve svém architektonickém řešení inspiroval sakrálními stavbami Le Corbusiera. Sklobetonové stěny chrámu vyzdobil 14 obrazy křížové cesty Mikuláš Medek.

Sloup

Krátká návštěva poutního kostela Panny Marie Bolestné.

První odpolední prohlídka také nesouvisí se Santinim, ale je dílem přírody. Být v Moravském krasu a nenavštívit některou z jeskyň by byla také škoda. Rozhodli jsme se pro krápníkovou Sloupsko-šošůvskou jeskyni.

Zvole, kostel sv. Václava

Kostel původem ze 14. století představuje ukázku Santiniho drobné venkovské sakrální architektury budované na panství žďárských cisterciáků. Svým půdorysem řeckého kříže se řadí k obdobným Santiniho stavbám v Mariánské Týnici nebo ve Křtinách.

Horní Bobrová, kostel sv. Patra a Pavla

Někdejší románský kostel byl Santinim na počátku 18. století barokně přestavěn a rozšířen. Původní hlavní loď románského kostela přeměnil Santini na dnešní presbyterium, kterému přistavěl novou halovou loď s průčelím inspirovaným Borrominiho římským dynamickým barokem.

Obyčtov, kostel Navštívení Panny Marie

Kostel byl vybudovaný ve 30. letech 18. st. na zakázku žďárského opata Václava Vejmluvy Janem Blažejem Santinim na půdorysu želvy, symbolu stálosti ve víře v odkazu na Pannu Marii. Přestože byl kostel v pozdějších letech nešetrně přestavován, jedná se o zcela ojedinělý příklad zoomorfní architektury v našem prostředí.

Večeře a nocleh se snídaní v hotelu u Žďáru nad Sázavou

Neděle 15. srpna:  Žďár nad Sázavou – Pohled – Praha

Zelená hora, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého je bezesporu nejpřednější stavbou Jana Blažeje Santiniho koncipovanou ve stylu barokní gotiky. Santini budoval kostel i s přilehlými ambity na principu mnohonásobně zmnožené pěticípé hvězdy v odkazu na sv. Jana Nepomuckého. V architektonické symbolice poutního areálu ovšem rezonují i další číslice, jak bylo pro Santiniho typické. Výsledkem je světově ojedinělá stavba tvořící dokonalou symbiózu mezi architekturou a dobovou teologií.

Žďár nad Sázavou – zámek (klášter), někdejší cisterciácký klášter Fons Beatae Mariae Virginis (Pramen Blahoslavené Panny Marie), založený v polovině 13. století byl z popudu opata Václava Vejmluvy na počátku 18. století upraven ve stylu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim a po něm dokončen Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Spolu s nimi se na nové výzdobě interiérů podílela řada dalších umělců zvučných jmen, jakými byl sochaři Řehoř Theny a Matěj Václav Jäckel nebo malíř Michael Willmann. Po zrušení kláštera josefínskými reformami byl areál přeměněn na zámek v držení hraběcího rodu Kinských.

Expozice Muzeum nové generace, prohlídka s audio-průvodcem dějinami kláštera, expozice je postavena na množství interaktivních prvků, které návštěvník sám ovládá. Seznámí se tak s okolnostmi založení kláštera, životem cisterciáckých mnichů, ale i s osobností iniciátora barokní přestavby opatem Vejmluvou a samozřejmě se Santinim a jeho jedinečnými stavbami ve Žďáře.

Dolní hřbitov (kousek od zámku) bývalý morový hřbitov je i přes své pozdější stavební úpravy unikátní stavbou Jana Blažeje Santiniho, jejíž půdorys koncipoval se symbolickým odkazem na Nejsvětější Trojci založeným na principu číslice tři.

Volno na oběd ve Žďáru nad Sázavou.

Cestou do Prahy se zastavíme v Pohledu, kde se nachází  Santiniho proboštství kláštera cisterciaček Vallis S. Mariae a bývalý klášterní kostel sv. Ondřeje.

Pořadí jednotlivých prohlídek může být změneno.