Cesta za sklářským uměním a avantgardní architekturou Zlína

Pavla Rossini, PhD. a Silvie Stanická, PhD.

Pátek 21. října

7:30 odjezd do Zlína z parkoviště na magistrále naproti hlavnímu nádraží ve směru Brno.

Po příjezdu do Zlína volno na oběd. Odpolední program zahájíme prohlídkou tzv. Baťových domků. Měly sloužit jen 30 let, ale režné zdivo přispělo k tomu, že přežily až do dnešních dnů. Byly určeny pro zaměstnance Baťových závodů a svědčí nejen o vyspělé architektuře doby, ale i Baťově sociální politice. Chráněnou oblastí nás provede architektka dr. Jitka Ressová, která jeden z domků obývá a budeme mít snad i možnost do něj nahlédnout.

Procházka Zlínem bude zaměřena na předválečnou architektonickou činnost. Na náměstí Práce uvidíme funkcionalistickou stavbu Velkého kina, kde architekt F.L. Gahura poprvé na území tehdejšího československa užil svařovanou ocelovou konstrukci, projdeme kolem Společenského domu s konstruktivisticky pojatou fasádou s vertikálními sloupy od architektů V. Karfíka a M. Lorence.

Přes bývalý areál Baťovy továrny dojdeme ke správní budově firmy – ‚Mrakodrapu‘, městu dominující stavbě o 78 metrech, opět od architekta V. Karfíka. Každé podlaží mělo open space kancelář pro 200 lidí, budova je klimatizovaná, má rychlovýtahy apod. Technickým unikátem je pojízdná kancelář J. A. Bati.

Odsud je jen pár kroků do Krajské galerie výtvarného umění, kde se zaměříme na sekci zabývající se historií a činností rodiny Baťů a posléze se přemístíme ke Gahurovu památníku Tomáše Bati, který patří k nejhodnotnějším památkám zlínského konstruktivismu a je vrcholem fenoménu tzv. baťovské architektury.

Nocleh se snídaní v hotelu ve Zlíně.

Sobota 22. října

Sobotní dopoledne strávíme nejprve na půdě nejmladší české university – ÚTB, na které studuje přes 9 000 posluchačů. Navštívíme fakultu multimediálních komunikací s ateliérem Designu skla, kterým nás provede prof. Petr Stanický, M.F. A. Seznámí nás nejen se svým velmi komplexním, avšak zároveň flexibilním programem výuky, ale i několika vlastními díly. Představí se nám i jeho asistentka MgA. Irena Czepcová a několik studentů, aby nám přiblížili své rozpracované projekty.

Petr Stanický: Skleněný obraz, foto S. Stanická

Petr Stanický: objekt, mix media, foto P. Rossini

Irena Czepcová: nástěnný objekt, pěnové sklo, foto P. Rossini

Irena Czepcová: mísa- objekt, foto Rossini

Nemenším zážitkem bude i návštěva soukromé sbírky skla Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Zahrnuje nejen skleněné plastiky, ale i přípravné modely, skicy či volné kresby. Uvidíme i sochy prof. Jiřího Beránka a podle časových možností i školu umění.

Po obědě navštívíme Zikmundovu vilu s objektem prof. Mariana Karla, u něhož Petr Stanický v Praze studoval.  Funkcionalistický dům je příkladem soukromé rezidenční výstavby z 30. let, později zakoupený a upravovaný režisérem Elmarem Klosem a v r. 1953 prodaný cestovateli Miroslavu Zikmundovi. Zvenčí uvidíme i Hanzelkovu vilu, která se pojetím značně liší. Shlédneme i Baťovu vilu, kterou dokončil a dispoziční úpravy provedl arch. J. Kotěra v r. 1909 – 1911.

Na Kudlově uvidíme Filmové ateliéry a laboratoře od arch. V. Karfíka s Velkým ateliérem, tzv. Kudlovskou stodolou, kam bylo možno zajet i automobilem. Ateliéry se postupně rozrůstaly a v klidném prostředí se mohly točit i exteriérové scény. Vyjímečný je i pochozí most a světelná technika, která se spouštěla otvory ve stropech. Na Kudlově navštívíme rovněž kapli sv. Václava – další mimořádnéGahurovo dílo, v němž
svobodně vyjadřuje svůj názor na soudobou architekturu.

Podle časových možností by bylo dále možno navštívit rovněž Karfíkův evangelický kostel, z oblasti bydlení pak např. kolektivní dům od arch. J. Voženílka či Drofovy Morýsovy domy. Z moderní architektury pak např. pozoruhodné Kongresové víceúčelové centrum a Universitní centrum od architektky Evy Jiřičné z let 2008 – 2011.

Nocleh se snídaní v hotelu ve Zlíně.

Neděle 23. října

9:00 odjezd ze Zlína do Žďáru nad Sázavou. Donedávna se v kraji nacházela sklárna Škrdlovice a s její činností je úzce spojen okruh zde usazených sklářských výtvarníků. Seznámíme se s pracemi  třech zkušených sklářských výtvarníků. Ke střední generaci patří Ivan Štěpán, který k tradičnímu řemeslnému mistrovství přidává další polohy výtvarné činnosti. Rozměrné tavené plastiky bývají částečně osekávané, jindy autor experimentuje s malbou žhavým skleněným vláknem a vytváří rozměrné abstraktní obrazy.

Z vynikající řemeslné práce vycházejí i tavené plastiky geometrického tvarosloví a ušlechtilé barevnosti Jaroslava Wasserbauera. Do rozvíjení rodinné tradice je zapojen i syn, aby i on přispěl k rozvíjení tradičních technologií ve spojení s novými výtvarnými vizemi.

Jaroslav Wasserbauer

Po obědě v restauraci v Tálském mlýně zamíříme do Dolních Kralovic, kde se usídlil František Janák a se svou ženou Martinou založili studio Ve dvou. František i Martina jsou všestrannými výtvarníky i pedagogy. Je to zejména Janák, který se jako ředitel nejstarší sklářské školy v Kamenickém Šenově zasloužil o její přežití. V minulosti se věnoval i designu užitkového a dekorativního skla, avšak nyní je to výhradně autorské sklo převážně figurativních motivů. Z jeho vynikajících brusičských schopností a zkušeností s tavenou plastikou těží i Martina zabývající se keramikou, nejednou se stylizovanými postavami, se kterými se rovněž seznámíme.

Studio VeDvou -Martina a František Janákovi: Chobotnice a  Smečka

Návrat do Prahy do 20 hodin.

slot 88 indonesia