Podhůřím Železných hor – Auerspergové, Slavatové a Ďáblova Bible

s historikem umění Mgr.  Janem Boučkem

(počet osob 20 – 25)

Pátek 17. září: Praha – Kladruby nad Labem – Žleby – Chrudim

8:00 odjezd z parkoviště před starou budovou hl. nádraží ve směru Václavské náměstí.

Kladruby n. Labem

Prohlídka areálu jednoho z nejstarších hřebčínů na světě, Národního hřebčína Kladruby (památka UNESCO) proslaveného chovem starokladrubských koní (běloušů). Toto unikátní české plemeno bylo vyšlechtěné speciálně pro ceremoniální účely panovnických dvorů.

Zámek Choltice

Barokní zámek s unikátní osmibokou kaplí sv. Romedia s bohatou vnitřní výzdobou (štuky Antonia Nuvolone, nástěnné malby Martina Anotnína Lublinského, oltářní obrazy Johanna Michaela Rottmayra). Kuriozitou je jedenáct vyobrazení „arcikacířů křesťanstva,“ mezi jinými i Jana Husa a Jeronýma Pražského.

Oběd v zámecké restauraci.

Zámek Žleby

Původně středověký hrad postavený panským rodem Lichtenburků byl ve 2.polovině 19. století přebudován architektem Františkem Schmoranzem v duchu romantické gotiky do podoby evokující středověký hrad, který se stal hlavní rezidencí mladší knížecí větve rodu Auerspergů, jednoho z nejpřednějších šlechtických rodů habsburské monarchie.

Foto: Michal Smrčina

Foto: Markéta Surovcová                                                      

Nocleh se snídaní v hotelu v Chrudimi.

Sobota 18. září: Chrudim – Slatiňany – Chrudim

Dopoledne:

Zámek Slatiňany

Původně tvrz z konce 13. století, přestavěná v 19. století na hlavní venkovské sídlo knížecího rodu Auerspergů, obklopené rozlehlým anglickým parkem. Po 2. světové válce vzniklo na zámku Hipologické muzeum. V loňském roce byla dokončena mimořádně rozsáhlá rekonstrukce zámku i parku (areál je momentálně suverénně nejlépe opraveným zámkem v ČR!), která zámku vrátila jeho podobu z doby posledních knížat z Auerspergu. Upravená byla i prohlídková trasa zámku sestávající jak z pokojů posledních majitelů s autentickým mobiliářem (složitě dohledaným a sceleným v posledních letech), ale i z unikátně zachovaného technického zázemí zámku (toalety, koupelny, kotelny, kuchyně…etc.). Zámecký park pak skrývá tzv. dětské hospodářství, zmenšeninu hospodářského dvora určenou pro výuku šlechtických děti.

V Hřebčíně Slatinany chovají stádo černých starokladrubských koní – vraníků.

Návrat do Chrudimi, volno na oběd a odpoledne prohlídka města.

Chrudim

Původně přemyslovské hradiště zmiňované už v 11. století, povýšené Přemyslem Otakarem II. na město a později věnné město českých královen si v 19. století vysloužilo přízvisko východočeské Athény.

Historické centrum, Stará radnice na náměstí, sloup proměnění páně (dle poněkud sporné legendy navržený Janem Blažejem Santinim Aichlem) s bohatou sochařskou výzdobou Ignáce Rohrbacha a Jana Pavla Čechpauera.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotická bazilika byla po rozsáhlém požáru v polovině 19. století novogoticky přestavěna Františkem Schmoranzem. V interiéru se kromě části původního barokního vybavení (zejména oltář se sochami vytvořenými Jiřím Františkem Pacákem, následovníkem Matyáše Bernarda Brauna) zachoval především obraz tzv. Chrudimského Salvatora, zázračné zpodobnění Krista Spasitele.

Kostel sv. Archanděla Michaela, pozdně gotický, hřbitovní kostel z počátku 16. století, zachován ve své původní podobě téměř intaktně.

Kostel Sv. Kateřiny Alexandrijské, vybudován už ve 14. století jako špitální, bohatá kamenosochařská výzdoba jak v exteriéru (portály), tak v interiéru (zejm. výzdoba zpěvácké kruchty).

Muzeum barokních soch, v někdejším kostele sv. Josefa při kapucínském klášteře. Muzeum vzniklo  po rozsáhlé revitalizaci kláštera dokončené v roce 2011. Expozici tvoří soubor zcela mimořádných plastik čelních reprezentantů východočeského baroka (Matyáš Bernard Braun, Ferdinand Maxmilián Brokof, Jiří František Pacák, Ignác Rohrbach).

Fakultativní prohlídka Muzea loutkářství. Muzeum vzniklo v souvislosti s festivalem Loutkářská Chrudim. Opatruje více než 8 500 loutek a mimo ně i množství scénických návrhů a kulis. Ve stále expozici jsou k vidění např. loutky Jiřího Trnky, Josefa Váchala ale i exotické loutky z Indonésie nebo Barmy. Muzeum sídlí v tzv. Mydlářovském domě, renesanční perle chrudimské městské architektury.

Nocleh se snídaní v hotelu v Chrudimi.

Neděle 19. září: Chrudim – Vraclav – Košumberk – Luže – Podlažice – Chrast

Vraclav – Barokní areál poutního kostela sv. Mikuláše

Poutní areál a lázně z počátku 17. století vybudované nad léčivým pramenem. Dnešní barokní kostel vznikl přestavbou architektem Carlem Antoniem Canevallem na počátku 18. století. Areál byl rekonstruován na přelomu 70. a 80. let 20. století, kdy zde byla zřízena expozice barokního sochařství. Přeneseny sem byly především monumentální sochy křížové cesty z poutního areálu v Králíkách vytvořené v okruhu sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

Nové Hrady u Skutče

Zámek, rokokový zámek „České Versailles“ postavený v druhé polovině 18. století hrabětem Jeanem Harbuvalem de Chamaré (známý z povídky Aloise Jiráska: Poklad), jedna z předních rokokových staveb v celé ČR. Po znárodnění byl zámek zcela zdevastován (v zámeckých interiérech byl zřízen chov prasat). Od roku 1997 je zámek v soukromém vlastnictví a prošel rozsáhlou generální rekonstrukcí, která tento rokokový klenot zachránila před úplnou zkázou. Součástí zámeckých expozic je muzeum motokol, klobouků a historického nábytku. Zámek obklopuje rozsáhlá zahrada s různými typy zahradního parteru (např. francouzská zahrada, italská, zahradní amfiteátr, labyrint, ale i anglický park s křížovou cestou vedoucí ke zbytkům původního středověkého hradu na kopci nad zámkem).

Kostel sv. Jakuba Většího (u zámku), pochází z konce 14. století, později barokizován. Bohatě zdobený sochařský interiér je z větší části dílem Jiřího Františka Pacáka.

Oběd v samoobslužné zámecké restauraci.

Hrad Košumberk

Částečná zřícenina hradu z 2. poloviny 13. století, rodové sídlo panského rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka, kteří hrad přestavěli na renesanční residenci. V 16. století se v prostorách hradu nacházela významná českobratrská šlechtická škola. Od 17. století sloužil hrad jako dočasné sídlo košumberským jezuitům. V budově purkrabství se nachází malé muzeum věnované historii hradu a městečka Luže

Luže

Poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku u Luže, významné mariánské poutní místo východních Čech založené spolu s přilehlou jezuitskou rezidencí Marií Maxmiliánou hraběnkou ze Žďáru na konci 17. století. Poutní chrám byl budován podle projektu slavného barokního architekta Pavla Ignáce Bayera. Opulentně zdobený interiér se zachoval v prakticky autentické podobě s množstvím sochařských děl Jiřího Františka Pacáka a obrazy Jana Jiřího Heinsche (žáka Karla Škréty). Středobodem chrámu je zázračný obraz, kopie obrazu Panny Marie Pasovské od Lucase Cranacha st.

Podlažice

Kostel sv. Markéty Antiochijské – stojí na místě někdejšího středověkého benediktinského kláštera z 12. století. Klášter byl do základů zničen v době husitských bouří. Jeho nejslavnější památkou je Codex gigas – tzv. Ďáblova Bible, největší rukopisná kniha světa (originál dnes ve Stockholmu). Dnešní kostel sv. Markéty představuje unikátní příklad východočeské skupiny barokních chrámů stavěných po vzoru Šalamounova chrámu v Jeruzalémě.

Chrast

Zámek – Městské muzeum, původní tvrz Slavatů z Chlumu a Košumberka byla v 18. století přestavěna na barokní rezidenci královéhradeckých biskupů. Západní křídlo zámku navrhl Jan Blažej Santini, ovšem jeho výsledná podoba byla při vlastní stavební realizaci zásadně změněna. Dnes je sídlem Městského muzea, v jehož stálé expozici je vystavena mimo jiné kolekce obrazů rodáka z nedalekých Podlažic malíře Antonína Machka. Součástí muzea je i expozice věnovaná nedalekému benediktinskému klášteru v Podlažicích a Codexu gigas – Ďáblově Bibli, jehož věrná faksimilie je v muzeu vystavena.

Kostel Nejsvětější Trojice, za královéhradeckého biskupa Jana Adama z Mitrovic byl ke stavbě kostela přizván Jan Blažej Santini, který navrhl vnější podobu chrámového presbyteria v duchu gotických katedrálních závěrů. V interiéru se nachází obrazy Michaela Leopolda Willmanna.

Jan Blažej Santini je i autorem barokní přestavby kostela sv. Martina ve čtvrti Chraščice, kde se nachází také zrekonstruovaná stará vodárenská věž přístupná jako rozhledna.

Návrat do Prahy ve večerních hodinách.

Pořadí jednotlivých návštěv může být změněno.