Zájezd ve stopách slovinského architekta Jože Plečnika do Rakouska a Slovinska při příležitosti 150. výročí jeho narození

Úterý 20.9.: Praha – Vídeň

6:30 odjezd do Vídně z parkoviště na magistrále naproti hlavnímu nádraží ve směru Brno.

Po příjezdu do Vídně se vydáme ve stopách  Jože Plečnika, který zde získával zkušenosti a studoval

na vídeňské umělecké akademii pod vedením významného architekta prof. Otto Wagnera. Už během svého studia pracoval jako asistent v jeho ateliéru, kde se setkal s Josefem Hoffmannem a Josefem Mariou Olbrichem, s nimiž aktivně spolupracoval i ve sdružení výtvarných umělců Vídeňská secese. Ve Vídni si Plečnik založil vlastní studio a realizoval několik významných staveb.

Začneme u pomníku Karla Boromejského s kašnou, jejímž autorem je sochař Josef Engelhart.

Na počest vynálezce knihtisku Johannese Guttenberga navrhl Plečnik jeho pomník na náměstí Lugeck v centru Vídně. Autorem soch je sochař Othmar Schimkowitz. Než vyrazíme za dalšími Plečnikovými realizacemi, nabízí se možnost dát si pravý vídeňský řízek s bramborovým salátkem v restauraci Lugeck-Figlmüller.

Nejvýznamnější Plečnikovou realizací ve Vídni je Zacherlův palác (Zacherl-Haus), považovaný za jednu z prvních moderních staveb v Evropě. Podíváme se i do interiéru se sloupovou vstupní síní, nádherným schodištěm a stěnami obloženými dřevem.

Autobusem se přesuneme k prvnímu železobetonovému kostelu v Rakousku-Uhersku –  kostelu sv. Ducha ve čtvrti Ottakring.  Zvenku vypadá poněkud stroze a nelíbil se ani císaři Františku Josefovi, ani následníkovi trůnu Ferdinandovi d´Este, který ho nazval „koňskou maštalí“. Návštěva interiéru ale stojí zato: oltářní stěna s mozaikou, sloupy různých forem, krypta s kubistickými hlavicemi sloupů.

Další Plečnikovy realizace nás čekají ve čtvrti Hietzing nedaleko Schönbrunnu –  Langerova vila a Wiedmannův dům se secesními prvky.

Nocleh se snídaní v hotelu ve Vídni.

Středa 21.9.: Vídeň – Maribor – Celje – Kamnik – Lublaň

Po snídani odjezd z Vídně. Zastávka na oběd na nábřeží řeky Drávy v Mariboru, kde roste nejstarší exemplář vinné révy na světě (zapsán do Guinnessovy knihy rekordů), tzv. Stara trta; její věk se odhaduje na více než 400 let. V nedaleké středověké Vodní věži se nachází nejstarší slovinský vinný sklep, kde můžete ochutnat na 300 druhů vín!

V Celje nás bude zajímat zejména Plečnikova budova lidové spořitelny a záložny, dnes Banka Celje. Také v Kamniku a okolí zanechal Plečnik výrazné stopy. Uvidíme zde jednu z posledních Plečnikových realizací – kapli Svatého hrobu, která je součástí františkánského kláštera. V obchodě se svíčkami „Stele“ na hlavním náměstí vyrábějí ručně svíčky, některé podle Plečnikových návrhů. V prvním patře domu je zachována místnost s původním  Plečnikovým nábytkem.
Nocleh  se snídaní v hotelu v Lublani.

Jose Voglar, Kamnik Tourism Board archive, zdroj: www.slovenia.info

Čtvrtek 22.9.: Lublaň

Jože Plečnik byl nejen architekt světového významu, ale také geniální urbanista a designér.  Od r. 1920 působil v Praze a zároveň v rodné Lublani. V r. 1921 mu byla nabídnuta profesura na nově zřízené lublaňské univerzitě, kde založil studium architektury. Všechny své tvůrčí síly vynaložil na urbanistické plánování města v období mezi dvěma světovými válkami, realizoval svoji vizi „nových Atén“ a určil tak současnou podobu města. Málokteré evropské město je tak silně spojeno s činností jednoho architekta jako Lublaň. Dílo, které Plečnik vytvořil v Lublani mezi 1. a 2. světovou válkou  po rozpadu Rakouska-Uherska, je zapsáno na listině světového dědictví UNESCO. Plečnikova Lublaň je založena na architektonickém dialogu jeho intervencí s existující starší zástavbou. Podařilo se mu proměnit Lublaň z periferního města císařství v národní hlavní město Slovinska.

Celkem Plečnik realizoval v Lublani více než 60 veřejných prostorů (náměstí, parky, ulice, promenády, mosty) a veřejných institucí (národní knihovna, kostely, tržnice, hřbitovní komplexy…) rozmístěných podél třech hlavních os.

Během dvou dnů se důkladně seznámíme s jeho nejvýznamnějšími realizacemi. Naši vycházku ve stopách Jože Plečnika začneme na Plečnikově promenádě v parku Tivoli - největším a nejkrásnějším lublaňském parku.

Foto: 2 x Jose Voglar, Kamnik Tourism Board archiv.    zdroj: www.slovenia.info

Poté navštívíme budovu Ústavního soudu (v rámci možností), kde J. Plečnik navrhl v letech 1925-27 nové reprezentativní schodiště a úpravy interiéru pro Obchodní komoru.

Na Plečnikově náměstí se nachází bývalé voršilské gymnázium, dnes  Gymnázium Josipa Plečnika,  hned vedle pak Kongresové náměstí a park Zvezda, které rovněž upravil. Kongresové náměstí propojil Plečnik s nábřežím řeky Ljubljanice dvěmi schodišti – Gledališka stolba a Gerberovo schodiště. Ke stávající budově Filharmonie navrhl J. Plečnik nové průčelí směrem k řece.

Symbolem Lublaně se stalo Plečnikovo Trojmostí, které je zároveň klíčovým bodem, kde sesetkávají dvě Plečnikovy urbanistické osy – vodní osa a osa spojující park Tivoli a hlavní Prešernovo náměstí se starou čtvrtí pod lublaňským hradem. Most vznikl propojením původního Špitálského mostu se dvěma lávkami pro pěší.

Foto: Nea Culpa, foto: Aljaž Sedovšek  zdroj: www.slovenia.info                  Foto: Dagmar Halamíčková, Salve tour

Trojmostí propojil Plečnik přes květinářství a otevřenou kolonádu s budovami městské Tržnice s podloubími a krámky. Od pondělí do pátku se zde konají trhy. Plečnikovým dílem jsou dokonce i skládací dřevěné stánky s barevnými plátěnými stříškami. Vřetenové schodiště vede do rybárny. Tady je to správné místo a správný čas na polední přestávku.

Foto: 2 x Miran Kambic zdroj: www.slovenia.info

Po obědě budeme pokračovat v procházce podél vodní osy, tj. po nábřeží Ljubljanice kolem domu „Žehlička“,  který Plečnik postavil na úzké parcele bývalého domu zvaného  Peglezen zničeného  při zemětřesení.

Plečnikova rekonstrukce domu rodiny Prelovšek se měla stát prototypem bydlení vlivného intelektuála nové doby. Kromě architektonických úprav Plečnik navrhl v duchu Gesamtkunstwerku i veškeré vnitřní vybavení, nábytek včetně doplňků a zahradu.

Plečnikem upravené nábřeží řeky Ljubljanice končí u monumentálního vodního zdymadla, které Plečnik pojal jako vítězný oblouk pro vodu opouštějící město. V podobném stylu upravil i park na přilehlém Vrazově náměstí a na Ambrožově náměstí na druhém břehu řeky.  Park na nedalekém Chorvatském náměstí zase připomíná amfiteátr.       

Z Poljanského nábřeží poplujeme zpátky proti proudu řeky Ljubljanice, abychom si tentokrát z paluby dřevěného motorového člunu prohlédli Plečnikovu vodní osu s jeho nábřežními stavebními úpravami a ikonickými mosty. Za Trojmostím nás čeká ještě Ševcovský most s ozdobnými balustrádami a sloupy s dórskými, jónskými a korintskými hlavicemi a lampami. Plavbu zakončíme v Plečnikově Trnovském přístavu s nábřežní promenádou a dlouhými širokými kamennými schody, tzv. lublaňskou pláží. Je oblíbeným místem setkávání a procházek.

Foto 1: Miran Kambic Foto2:Nina Kurnik  Foto 3 :Andrej Tarfila zdroj: www.slovenia.info                 

Na lublaňském předměstí Trnovo Jože Plečnik žil od r. 1921 až do své smrti. Starší dům v Karunově ulici zakoupil jeho bratr již v r. 1915. Plečnik přikoupil sousední dům, oba domy propojil a upravil dle svých potřeb na byt s ateliérem a zimní zahradou. Od r. 1972 je Plečnikův dům (Plečnikova hiša) přístupný veřejnosti. Uvidíme zde zachované originální interiéry s novou stálou expozici věnovanou jeho životu a dílu, korespondenci, architektonické plány nejvýznamnějších projektů a řadu dalších zajímavostí.

Foto: Miran Kambic  zdroj: www.slovenia.info Foto 2: Dagmar Halamíčková, Salve tour

Přes další Plečnikův most – Trnovský most lemovaný břízami – přejdeme přes říčku Gradaščicu k Římské zdi. Jože Plečnik se zasloužil o zachování pozůstatků   opevnění  římského města Emona z 1. st. př.n.l., ke kterému přistavěl klenuté podloubí s pyramidou a dalšími doplňky. Kolem Zoisovy pyramidy (připomínající Plečnikovu pyramidu v zahradách Pražského hradu) se dostaneme k bývalému klášternímu komplexu Križanke. Jeho poválečná rekonstrukce patří k Plečnikově pozdním realizacím (Pekelné nádvoří, vybavení hostince). Autory letního divadla v klášterní zahradě jsou Plečnikovi žáci. Co takhle zakončit Plečnikovský den stylově večeří v restauraci „Plečnikov hram“ upravené Jože Plečnikem?

Foto : Dagmar Halamíčková, Salve tour Foto 2:  Andrej Tarfila  zdroj: www.slovenia.info                 

Nocleh se snídaní v hotelu v Lublani.

Pátek 23.9.: Lublaň a okolí autobusem

Dnešní den začneme návštěvou Plečnikova nejvýznamnějšího díla – Národní univerzitní knihovny. V Plečnikově mistrovském díle inspirovaném italským renesančním palácem se propojují různé styly a dekorativní prvky. Fasáda je kombinací červených cihel a bílého kamene, doplněná fragmenty antických staveb.

Foto: 2 x Dagmar Halamíčková, Salve tour

Vezměme za kliku ve tvaru koňské hlavy a pospěšme si po monumentálním mramorovém schodišti přes sloupovou halu do nádherné dřevem obložené čítárny dříve, než přijdou první čtenáři!  V duchu tohoto úžasného domu: „Ze tmy nevědění vstoupíme do světla vědění a osvícení“.

Foto:Dagmar Halamíčková, Salve tour Foto 2: Nina Kurnik zdroj: www.slovenia.info                 

Autobusem budeme pokračovat k unikátnímu kostelu sv. Michala na Lublaňských blatech v obci Črna vas.  Byl postaven J. Plečnikem na přání jeho synovce, kněze v oblasti Barje (blata),  jako provizorní kostel z darovaného dřeva a kamenů z kamenolomu. Stojí ale dodnes a je oblíbeným cílem milovníků architektury. Zaujme především jeho předsazená zvonice a interiér kostela ze světlého dřeva zdobeného lidovými motivy.

Foto: 2 x  Miran Kambic  www.slovenia.info

Dalším highlightem bude návštěva hřbitovního komplexu Žale. Jože Plečnik hřbitov pojal jako „zahradu všech svatých“, která měla v lidech vzbouzet naději místo žalu z odchodu blízkých. Za monumentální vstupní architekturou se sloupovím jsou mezi stromy a keři rozmístěné kapličky posledního rozloučení. Inspirací byly Plečnikovi hrobní architektury různých náboženství, čímž chtěl vyjádřit rovnost jednotlivých náboženství tváří v tvář smrti. Zapálíme svíčky na hrobě velkého architekta Jože Plečnika, který zde byl pochován v r. 1957. I náhrobní kámen si Plečnik sám navrhl.

Hřbitov Žale není však jediným hřbitovem upraveným Jože Plečnikem. V letech 1937-38 proměnil Plečnik starý hřbitov Navje  ve vzpomínkový park věnovaný velikánům slovinské historie.
V těsné blízkosti tohoto hřbitova se nachází také zvláštní polokruhová budova, tzv. Baragův seminář, který měl být podle Plečnikova projektu uzavřen druhým polokruhem. Vzhledem k tomu, že Plečnikův návrh nebyl nikdy dokončen a byl značně pozměněn, Plečnik se autorství vzdal. V r. 1955 Plečnikův žák  Anton Bitenc přeměnil budovu na festivalovou halu.

Kolem nejstaršího lublaňského stadionu – Centrálního stadionu ve čtvrti Bežigrad navrženého Jože Plečnikem v r. 1925 – přejedeme do čtvrti Šiška, kde se nacházejí dva Plečnikovy kostely.
Při stavbě kostela sv. Františka z Assisi s charakteristickou vysokou špičatou věží zdobenou sloupy vycházel Plečnik z návrhu pro kostel původně určený pro Královské Vinohrady. Myslím, že je dobře, že ho postavil tady, posuďte sami.

Kostel sv. Bartoloměje v Šišce není Plečnikovou novostavbou, ale rekonstrukcí jednoho z nejstarších kostelů v Lublani. Kostely v Šišce je případně možné navštívit i další den cestou na Bled.

Foto:  2 x Miran Kambic  zdroj: www.slovenia.info                 

Mohutná budova pojišťovny Triglav nedaleko našeho hotelu svojí červenobílou fasádou zdobenou cihlovými pilastry a zakončenou vlysem se stylizovanými postavami trochu připomíná Plečnikovu Národní univerzitní knihovnu.  V interiéru Plečnik vytvořil monumentální sloupové schodiště.

Po návratu do centra vyjedeme lanovkou na Lublaňský hrad, abychom se podívali na Lublaň z ptačí perspektivy. Zájemci mohou v restauraci Gostilna na Gradu ochutnat vína a jídla ze všech slovinských regionů. Ostatní budou pokračovat přes hradní vrch do podhradí, kde najdeme další Plečnikovy realizace: park Šance, dlažba ulice Na Grad, barokní kostel sv. Floriána (rekonstruovaný podle Plečnikova návrhu), Levstikovo náměstí.

Foto: Dražen Štader, Produkcija Studio    zdroj: www.slovenia.info

Nocleh se snídaní v hotelu v Lublani.

Sobota 24.9.: Lublaň –  Škofja loka – Kranj – Bled

Kdo si přivstane, má možnost navštívit některý ze sobotních trhů uměleckých řemesel a umění v centru Lublaně. Poté naložíme zavazadla a vypravíme se ve stopách Jože Plečnika směrem na Bled.

První zastávka bude v nejlépe zachovalém středověkém městě Slovinska Škofja Loka na soutoku dvou řek. Náměstí lemují domy z 16. století s barevnými fasádami dekorovanými malbami, freskami, štuky i psaníčkovými sgrafity – proto se městu přezdívá „barevná  Loka“ nebo „malovaná Loka“. Plečnik zde upravil  interiér kostela sv. Jakuba (stropní osvětlení a křtitelnice).

Foto: Jošt Gantar Foto 2: Miha Skrt Združenje zgodovinskih mest Slovenije zdroj: www.slovenia.info                 

Kranj je další malebné město po cestě, ve kterém najdeme Plečnikovy stopy.  Vstoupíme do města po Plečnikově schodišti s arkádami a obeliskem, na jehož vrcholu je bronzový kohout, ze kterého teče voda do kamenných, terasovitých nádržích. Prešerenovo divadlo na hlavním náměstí pojmenované po slavném slovinském básníkovi, rodákovi z Kranje, doplnil Jože Plečnik arkádovým sloupovím s charakteristickými lampami. Pro lékaře Jože Bežeka navrhl  Plečnik vilu s ordinací.

Foto: Mediaspeed, foto: Marko Arandjelović   Foto: Jošt Gantar  www.slovenia.info

Nocleh s polopenzí  v hotelu v Bledu.

Neděle 25.9.: Bled – Praha

Naši cestu ve stopách architekta Jože Plečnika zakončíme u pohádkového jezera Bled pod vrcholky Julských Alp. Také tady najdeme Plečnikův odkaz: sochu před kostelem sv. Martina, lampy na jezerní promenádě a kavárnu Belvedere. Podíváme se i na Bledský hrad vysoko na skále nad jezerem, který v 50. letech renovoval Plečnikův žák Anton Bitenc, který je také autorem renovací na Bledském ostrově). Na loďce zvané „pletna“ se přepravíme na jediný slovinský ostrov s barokním kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie. Aby se vám podle legendy splnilo i to nejtajnější přání, je třeba vystoupat po 99 schodech a zazvonit na zvon.

foto: 2 x Dagmar Halamíčková, Salve tour

Naši Plečnikovskou odysseu zakončíme stylově v Plečnikově kavárně Belvedere s dechberoucím výhledem na jezero s ostrůvkem a okolní hory. Ochutnáme místní specialitu, slovinskou  kremnou rezinu (žloutkový řez)a zapijem ji kávou a Zlatou Radgonskou Peninou!

Foto: 2 x Dagmar Halamíčková, Salve tour

Po poledni odjezd do Prahy. Návrat do Prahy do 23 hodin.slot 88 indonesia