Zájezd za českým moderním sakrálním uměním do Olomouce a do oblasti Moravského Krasu

s historičkou umění Mgr. Barborou Vláškovou

Sobota 1. dubna

7:00 odjezd do Olomouce z parkoviště na magistrále naproti staré budově hlavního nádraží.

Při příjezdu do Olomouce se nejdříve zastavíme v kostele sv. Cyrila  a Metoděje v Olomouci-Hejčíně  z 20. let 20. století se zajímavou malířskou výzdobou, mozaikou, vitráží Jano Köhlera a uměleckořemeslnými pracemi Franty Anýže.

Odpoledne strávíme v olomouckém Muzeu moderního umění (MUO)  kde máme možnost si prohlédnout tři zajímavé výstavy i stálou expozici.

Nás bude zajímat zejména výstava „Posvátné umění v nesvaté době“. Představuje mimořádné architektonické a umělecké projekty kostelů,kaplí a jiných sakrálních staveb, které vznikly navzdory komunistickým restrikcím v 2. polovině 20. století díky odvaze, nadšení a spolupráci kněží, architektů a umělců. Jedná se jak o sakrální novostavby, tak i rekonstrukce a moderní  úpravy interiérů starších kostelů. Byly to např. významné realizace architektonické kanceláře Huť Jaroslava Čermáka ve spolupráci s výtvarnými teoretiky Růženou Vackovou, Josefem Zvěřinou, umělci Miloslavem Troupem, Václavem Boštíkem a dalšími. Pro jedovnickou farnost vytvořil jedinečná umělecká díla zejména Mikuláš Medek, Jan Koblasa a Ludvík Kolek. K dalším významným osobnostem patří architekti Jan Sokol, Tomáš Černoušek, Lubomír Šlapeta, umělci Karel Stádník, autor vitrají Karel Rechlík, Jan Exnar, sochař Otmar Oliva a další. Na našem zájezdu budeme mít příležitost spatřit na vlastní oči některé kostely a kaple, s kterými se na výstavě nejdříve seznámíme teoreticky.

Samostatná kapitola je věnováma českým umělcům, kteří vytvořili významná díla v emigraci, jako např. Josef Šíma, který navrhl vitraje pro chrám sv. Jakuba v Remeši, v Německu působil Jan Koblasa, v Rakousku Zbyněk Sekal.

Architektuře bude věnována i nová výstava „Příběh Háj“, která představí unikátní areál rondokubistické vily od  arch. Bohuslava Fuchse a vodní elektrárny v osadě Háj u Mohelnice v Litovelském Pomoraví. Seznámíme se s pohnutou historií tohoto místa, které v neděli navštívíme!

Do 2. dubna je pro nás prodloužena další architektonická výstava „Architektura v procesu“, která je výběrem toho nejlepšího ze sbírky architektury MUO od 19. století po současnost. Setkáme se zde s díly slavných architektů jako Jan Kotěra, Lubomír a Čestmír Šlapetovi, Alena Šrámková, manželé Machoninovi, Václav Aulický, ale i s architekty mladší generace.

Nevynecháme samozřejmě ani stálou expozici výtvarného umění 20. století s názvem „Století relativity“.

Tentokrát neplánujeme podrobnou prohlídku historického centra Olomouce, kterou jsme již absovovali vícekrát, ale v případě času se můžeme  podívat ještě do nedalekého art decového pravoslavného katedrálního chrámu sv. Gorazda

(foto vlevo sv. Gorazd, uprostřed a v pravo kostel v Olomouci-Hejčíně)

Nedaleko našeho hoteluv areálu olomoucké nemocnice najdeme ještě jeden skrytý pozdně funkcionalistický architektonický skvost Kapli Božského Srdce Páně od Jaroslava Čermáka.

Nocleh se snídaní v hotelu v Olomouci.

Neděle 2. dubna

Po snídani se vypravíme za architektonickými unikáty, které jsme poznali na včerejších výstavách v MUO.  První zastávkou bude obec Háj u Mohelnice s areálem vodní elektrárny a prvorepublikové vily, kterou postavil architekt B. Fuchs a J. Štěpánek v r. 1921 pro manžele Karla a Ellen Plhákovi.

Odpoledne nás čeká to nejlepší, co u nás  v době totality v oblasti sakrální architektury vzniklo – trojice unikátních kostelů v oblasti Moravského Krasu, jejichž realizaci lze považovat téměř za zázrak. Ve výžzdobě všech třech kostelů se podílel hlavně Mikuláš Medek, ale i další významní čeští umělci.

Senetářov, kostel sv. Josefa, jeden z několika mála kostelů postavených u nás za komunismu díky úsilí jedovnického faráře P. Vavříčka na přelomu 60. a 70. let 20. století podle návrhu brněnského malíře, sochaře a architekta Ludvíka Kolka. Ten se ve svém architektonickém řešení inspiroval sakrálními stavbami Le Corbusiera. Sklobetonové stěny chrámu vyzdobil 14 obrazy křížové cesty Mikuláš Medek.

Kotvrdovice, kostel Božského Srdce Páně, druhý z trojice kostelů Moravského krasu, jehož interiér zdobí dílo Mikuláše Medka. Opět se jedná o hlavní oltář s tématem Božského Srdce Páně.

Jedovnice, kostel sv. Petra a Pavla, díky úsilí místního faráře P. Vavříčka získal interiér kostela na počátku 60. let 20. století novou vnitřní výzdobu, kterou vytvořil mimo jiné Jan Koblasa, Karel Nepraš a především Mikuláš Medek, jenž v rámci svého tzv. období preparovaných obrazů vytvořil pro kostel hlavní oltář sv. Kříže.

Návrat do Prahy ve večerních hodinách (předpokládaný příjezd do 21 hodin).

slot 88 indonesia