Celodenní vycházka Prahou ve stopách J. B. Santiniho

5. díl Santiniovského putování s odborným doprovodem Mgr. Jana Boučka

9:00 sraz před poutním  areálem Panny Marie Vítězné na Bílé hoře (Karlovarská 3/6)
Někdejší drobná poutní kaple vystavěná jen několik let po bitvě Bílé hoře byla na počátku 18. století rozšířena podle projektu Kristiána Luny. Toho záhy vystřídal Jan Blažej Santini, který stavební plány přepracoval. Kapli doplnil o novou kupoli s tamburem (opatřenou freskami Kosmy Damiana Asama) a celý areál uzavřel osově symetrickým ambity.

Národní technické muzeum, výstava: „Santini a svět jeho architektury (1723–2023)“
Výstava, která vznikla v loňském roce u příležitosti 300 let od architektova úmrtí, představuje Santiniho tvorbu množstvím originálních plánů, fotografií i modelů jeho staveb. Návštěvníci se dozví, odkud Santini čerpal nápady, jak dokázal své vize přizpůsobovat podmínkám dobového stavitelství, nebo jaká asi byla jeho pracovní metoda.

Dům U Tří hvězd (dnes U Zlatého pluhu na Pohořelci)
Když kameník Santin Aichel (otec Jana Blažeje Santiniho) získal malostranské měšťanství, koupil pro svoji rozrůstající se rodinu prostornější dům na Pohořelci. Právě zde pak strávil Jan Blažej své dětství. Nejedná se ale o jeho rodný dům, který dnes už neexistuje. Ten stával v místech dnešní Císařské jízdárny Pražského hradu.

Společný oběd v restauraci (bude upřesněno).

Toskánský palác a Arcibiskupský palác (Hradčanské náměstí)

Dvě klíčové pražské palácové stavby vzniklé podle návrhu Jeana Baptisty Matheye, Santiniho učitele, na jehož tvorbu mladý Jan Blažej později v mnohém navázal.
Kapitulní děkanství (Pražský hrad)

Někdejší renesanční budova přestavěná podle Santiniho návrhu v roce 1705 na objednávku kapitulního děkana Adama Mladoty ze Solopysk.

Zaniklý hřbitov při kostele sv. Jana Křtitele v Oboře (Šporkova, Malá Strana)
Dnes už neexistující původně středověký hřbitov s kostelem v osadě Obora situované za hradbami Malé Strany se stal místem posledního odpočinku Jana Blažeje Santiniho. Hřbitov byl zrušen za josefínských reforem roku 1784 a spolu s ním zanikl i Santiniho hrob. Dnes jej na místě připomíná pamětní deska.

Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána (Nerudova ulice, Malá Strana)
Už na konci 17. století vytvořil geniální turínský architekt a matematik Guarino Guarini projekt nového pražského kostela řádu theatinů, který však nikdy nebyl v úplnosti realizován. Do konečné podoby kostela zasáhl na počátku 18. století Santini, jenž navrhl nové chrámové průčelí a interiér doplnil množstvím zcela osobitých architektonických prvků. I svým vnitřním vybavením se kostel řadí k předním barokním památkám Prahy. Na jeho výzdobě se podíleli malíři František Xaver Palko, Michael Václav Halbax nebo Johann Michael Rottmayer.

Kolowratský palác (dnes italské velvyslanectví v Nerudově ulici, Malá Strana)
Palác navržený pro hrabata Kolowrat-Libštejnské byl pod Santiniho dohledem dokončen v roce 1721. Originálním řešení fasády a vstupního portálu, který doplňuje dvojice kolowratských erbovních orlic Matyáše Bernarda Brauna, patří k nejvýznamnějším barokním palácovým stavbám v Praze.

Morzinský palác (dnes rumunské velvyslanectví v Nerudově ulici, Malá Strana)
Palác vznikl přestavbou čtyř renesančních měšťanských domů už v 17. století. Stylově a stavebně je však sjednotil až Santini, který palác opatřil monumentálním průčelím se středním rizalitem doplněným sochařskou výzdobou Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.

Valkounský dům (Nerudova ulice,  Malá Strana)
Vlastní dům si na Malé Straně Santini koupil za 3000 zlatých už v roce 1705, tedy poměrně krátce po zahájení své kariéry. Suma, kterou za dům zaplatil, svědčí o tom, že už v této době byl mladý architekt díky řadě prestižních zakázek velmi dobře finančně situovaný. Svůj dům si Santini i sám upravil, což je stále patrné na řešení uliční fasády a řadě detailů, které jsou pro jeho tvorbu charakteristické.

Colloredo – Schönbornský palác (dnes velvyslanectví USA, Tržiště, Malá Strana)
Santiniho podíl na úpravách paláce habsburského diplomata Jeronýma Colloredo-Waldsee spočíval  především v návrhu nového uličního průčelí, které je rytmizováno pro Santiniho typickým prvkem mohutných nadokenních klenáků.

Svaté schody u kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově (Ke Karlovu,  Nové Město)
Kostel neobvyklého zasvěcení Panně Marii a císaři sv. Karlu Velikému založil v roce 1350 Karel IV. Pro komunitu řádu augustiniánů kanovníků. Na počátku 18. století byl Santini pověřen vypracováním projektu přístavby Svatých schodů po vzoru podobné stavby při Lateránské bazilice v Římě. Schody s 28 stupni mají připomínat ty, po kterých Kristus vystoupil do Pilátova paláce.
Pro ty, kdo vydrží až do konce (min. do 18 hod) – překvapení na závěr!

Kaple Božího hrobu na Zderaze
Jde o poslední zbytek někdejšího konventního kostela křížovníků strážců Božího hrobu, který Santini barokně přestavěl. Všechno až na tu kapličku bylo ale strženo na konci 19. století.