Santini a Dientzenhofer v západních Čechách

Mariánská Týnice – Plasy – Manětín – Teplá – Kladruby
s odborným doprovodem Mgr. Jana Boučka

Sobota 3. října

7:00 odjezd z parkoviště na magistrále naproti hlavnímu nádraží ve směru Brno.

Mariánská Týnice

Poutní kostel Zvěstování Panny Marie. Dnešní barokní podoba poutního areálu vznikla podle projektu Jana Blažeje Santiniho na objednávku opata cisterciáckého kláštera v Plasích Eugena Tyttla (základní kámen stavby byl položen v roce 1711). Po zrušení plaského kláštera Josefem II. poutní místo chátralo až do 90. let 20. století, kdy začala jeho rozsáhlá renovace, která je dodnes považována za učebnicový příklad památkové obnovy.

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici :  v expozicích „Baroko a jeho svět“ a „Historie Mariánské Týnice“ se seznámíme nejen s dílem Jana Blažeje Santiniho v západních Čechách, ale i s klíčovou rolí, kterou sehrály kláštery v Plasích a v Kladrubech, jejichž opati ovlivnili svým uměleckým mecenátem tvářnost celého regionu.

Plasy

Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen českým knížetem Vladislavem II. už v roce 1144. Největšího rozvoje se však dočkal až v 18. století, kdy bylo celé opatství monumentálně, přestavěno trojicí významných barokních architektů J. A. Matheyem, J. B. Santinim a K. I. Dientzenhoferem. S neméně zvučnými jmény se setkáme i v případě výzdoby konventního kostela, kde jsou svými obrazy zastoupeni K. Škréta, P. Brandl nebo M. L. Willmann. Díky výjimečným technickým řešením J. B. Santiniho (odvodňovací a vyhřívací systém v základu budov) je klášter dodnes i prvořadou technickou památkou barokní doby.

Oběd v Pivovarském dvoře.

Centrum stavitelského dědictví Plasy (pobočka Národního technického muzea) se nachází v budovách bývalého klášterního pivovaru a hospodářského dvora. Zahrnuje Expozici stavitelství  a tzv. Dvůr stavebních řemesel, kde se velmi inovativním způsobem seznámíme jak s rozmanitými postupy tradičních řemesel, tak i s problematikou stavebních konstrukcí a materiálů používaných v minulosti.Část expozice s názvem „Příběh vizionáře,“ je věnována i architektu Janu Kaplickému.

Manětín

Zámek Manětín původně středověká komenda řádu Johanitů se v 18. století stala hlavní rezidencí šlechtického rodu Lažanských z Bukové a centrem barokní kultury v západních Čechách. Autorem rozsáhlé barokní přestavby areálu byl původem tyrolský architekt a stavitel Tomáš Haffenecker. Na barokní podobě zámku i celého města se kromě něj podílela i řada dalších předních umělců jako byl architekt J. B. Mathey, malíř P. Brandl nebo sochaři J. Herscher a Š. Borovec, kteří město a jeho okolí přetvořili v sochařskou galerii pod otevřeným nebem.

Prohlídka manětínského zámku vrcholí návštěvou panské oratoře v Kostele sv. Jana Křtitele, odkud je možné vidět se slavný obraz P. Bradla Křest Kristův umístěný na hlavním oltáři.

“Vysoká cesta“ vedoucí od zámku kolem kostela sv. Jana Křtitele  nás zavede k někdejšímu poutnímu kostelu sv. Barbory. Cesta, která je lemovaná množstvím barokních soch světců a světic od sochaře J. Herschera, nám připomene obdobné barokní areály v Kuksu nebo ve Valči. Přejezd na ubytování do Teplé u Mariánských Lázní – večeře a nocleh se snídaní v hotelu Klášter Teplá.

Neděle 4. října

Klášter premonstrátů Teplá založený na konci 12. století blahoslaveným  Hroznatou pro řeholníky z pražského Strahova. Hroznata klášter založil jako výraz pokání za svojí neúčast v křížové výpravě v roce 1188, k níž se zavázal. Nedlouho poté byla založena i románská klášterní bazilika Panny Marie, jejíž interiér byl na počátku 18. století upraven Kryštofem Dientzenhoferem.  Slavná je i zdejší knihovna, pro kterou premonstráti na počátku 20. století vybudovali po vzoru pražského Strahova novou budovu a otevřeli ji veřejnosti. Před násilným obsazením tepelské kanonie v rámci Akce K v roce 1950 čítala zdejší knihovna na 70 000 svazků.V případě zájmu je možné zařadit do programu odbočku na  zámek a hrad Bečov s jedinečným relikviářem sv. Maura (nutné předem objednat). Relikviář byl vytvořen na počátku 13. století pro benediktinský klášter ve Florennes (dnes Belgie) pro relikvie sv. Jana Křtitele a sv. Maura pocházející z katedrály v Remeši. V 19. století jej zakoupili tehdejší majitelé bečovského panství z rodu Beaufort-Spontin. Po 2. světové válce byl relikviář považován za ztracený, až jej v roce 1985 nalezli čeští kriminalisté v zásypu hradní kaple. Relikviář představuje druhé nejvýznamnější zlatnické dílo na našem území hned po českých korunovačních klenotech.

Oběd v restauraci Ve Skále v pivovaru Chodovar v Chodové Plané.

Odpoledne návštěva  benediktinského kláštera Kladruby, založeného roku 1108 přemyslovským knížetem Svatoplukem. Současná podoba konventních budov a kostela Nanebevzetí Panny Marie vzešla z architektonické soutěže dvou vůdčích představitelů české barokní architektury. Zatímco K. I. Dientzenhofer vybudoval prelaturu kláštera, kostel  představuje vrcholné dílo barokní gotiky architekta J. B. Santiniho, doplněné v interiéru o sochařskou výzdobu z dílny M. B. Brauna a nástěnné malby bratří Assamů.

V pozdním odpoledni návrat do Prahy.