Zájezd pro milovníky umění do Německa, Holandska, Belgie a Francie

„Podzim středověku – Umění na dvoře burgundských vévodů – Přepych bez hranic”
s historikem umění Mgr. Janem Boučkem

• Rok Van Eycka – výstava „Van Eyck. Optická revoluce“ v Gentu
• Výstava k 450. výročí úmrtí Pietera Brueghela staršího v Bruselu
• Světový veletrh umění TEFAF v Maastrichtu

Rok 2020 je zasvěcený geniálnímu malíři a jednomu ze zakladatelů vlámské malby Janu van Eyckovi. Vypravíme se proto společně do někdejšího Flanderského a Brabantského hrabství (dnešní Belgie a Nizozemsko), abychom se seznámili nejen s tvorbou samotného Jana van Eycka, jednoho ze zakladatelů vlámského realismu a diplomata na dvoře mocných burgundských vévodů, pod jejichž vládu Brabantsko a Flandry ve 14. a 15. století patřily, ale i s tvorbou tří generací tzv. flámských primitivů, jejichž dílo zásadním způsobem ovlivnilo evropské umění pozdní gotiky a zaalpské i italské renesance. Cesta po stopách tvorby Jana van Eycka, Rorgiera van der Weyden, Hanse Memlinga, Mistra z Flémalle, ale i Hieronyma Bosche nebo Pietera Brueghela staršího a mnoha dalších nás zavede do nejvýznamnějších rezidenčních měst vládců burgundského Nizozemí, jejichž lesk udával tón celé zaalpské Evropě v době tzv. podzimu středověku.

Hlavním cílem naší cesty je mimořádné umělecké dílo evropského malířství, nedávno restaurovaný Gentský oltář z dílny bratří Jana a Huberta van Eycků. Oltář původně určený pro katedrálu sv. Bavona v Gentu si prohlédneme v rámci ojedinělé výstavy „Van Eyck. Optická revoluce,“ která bude vůbec největší výstavou děl vlámského malíře Jana van Eycka v historii. Do dnešní doby je známo pouze kolem dvaceti jeho obrazů, z nichž téměř polovinu budeme mít příležitost na výstavě spatřit. Samotný Gentský oltář pak bude na výstavě doplněn o více jak sto dalších obrazů, soch, kreseb a miniatur pozdního středověku zapůjčených ze sbírek celého světa (Vatikán, Madrid, Washington, Berlín, Los Angeles).

Přepych bez hranic to nebyl ale jen burgundský dvůr, ale dnes také světový veletrh umění, starožitností  a designu TEFAF, který pro velký zájem zařazujeme již potřetí do našeho zájezdového programu.

Čtvrtek 12.3. Praha – Maastricht

6:00 sraz na parkovišti na magistrále před hl. nádražím a odjezd do Maastrichtu.

Volný večer nebo podvečerní procházka po Maastrichtu. Nocleh se snídaní v hotelu v Maastrichtu.

Pátek 13.3. Maastricht

Dopoledne prohlídka Maastrichtu, jednoho z nejstarších nizozemských měst. Procházka historickým centrem města vás zavede do románské baziliky sv. Serváce (zakladatel a patron města) s vzácným relikviářem sv. Serváce z 12. století. V jejím sousedství se nachází gotický kostel sv. Jana s charakteristickou červenou věží. K dalším významným kostelům patří románská bazilika Panny Marie.

Maastricht se pyšní i zbytky středověkého opevnění s nejstarší dochovanou městskou bránou v Nizozemsku. Na náměstí Markt je zajímavá budova radnice a socha zdejšího rodáka Jeana Pierra Minckelerse, objevitele svítiplynu, s věčným plamenem v ruce. A co takhle zastavit se na kávu v ”Coffelovers Dominicaen”, kavárně v nejkrásnějším knihkupectví na světě umístěném ve starém odsvěceném kostele? Kamenný most sv. Serváce z konce 13.st, nejstarší most v Nizozemí spojuje Staré město s  trendy čtvrtí Wyck s množstvím restaurací a barů.

V 11 hodin otevře brány největší a nejvýznamnější světový veletrh umění, starožitností  a designu TEFAF. Letošní 33. ročník představí umění sedmi tisíciletí až po současnost. Jeho úroveň, co se kvality nabízených děl týká, je skutečně vysoká. Instalace jednotlivých aukčních domů a tzv. kamenných obchodů jsou noblesní. De facto jde o návštěvu velkého živého „muzea“, ve kterém vedle obrazů a grafik je vystavené i užité umění, šperky  a design (celkem 9 sekcí). Nikde jinde neuvidíte takovou šíři uměleckých oborů. Letos zde vystavovalo 275 prestižních galerií z 20 zemí, vybraných podle nejpřísnějších kritérií. I květinová výzdoba je vždy nádherná. Otevřeno do 19 hodin. Určitě se nebudete nudit – je to opravdová lahůdka pro každého milovníka umění!

Kdo jednou navštíví TEFAF, rád se na něj vrací, protože každý rok překvapí něčím novým. Pokud by ale někdo již podruhé na TEFAF opravdu jít nechtěl, na stejném břehu řeky Másy se nachází také Limburské provinční muzeum (Bonnefantenmuseum) – další architektonicky zajímavá stavba italského architekta Alda Rossiho se sbírkami od raného umění až po významná díla světového moderního umění.  Architektonicky pozoruhodná je i nedaleká budova Centre Ceramique s knihovnou, maketou Maastrichtu z doby francouzské okupace  r. 1750 a jednou  z nejlepších vyhlídek na město z horních pater.

Nocleh se snídaní v hotelu v Maastrichtu.

Sobota 14.3. Maastricht – Brusel – Gent

Brusel  nemůžeme vynechat jednak proto, že je to bývalé hlavní sídelní město burgundských vévodů a později i habsburských místodržících, jedno z hlavních center historického Brabantska. Dnes je jedním ze tří správních regionů Belgického království, ale zároveň také hlavním městem Flander a Valonska, pochopitelně rovněž metropolí celé Belgie a v neposlední řadě i nevyhlášeným, leč o to reálnějším  hlavním městem Evropské unie.

A hlavně proto, že bruselské Královské muzeum krásných umění (Musées royaux des Beaux-Arts), které uchovává druhou největší sbírku obrazů Pietera Brueghela staršího (Sčítání lidu v Betlémě, Past na ptáky, Pád andělů), pořádá při příležitosti jeho 450. výročí úmrtí  velkou výstavu tohoto velkého renesančního mistra „BRUEGEL.The Originals“. Mimo to se zde seznámíme s tvorbou tří generací vlámských malířů 15. a 16. století (Robert Campin, Rogiere van der Weyden, Petrus Christus, Dirk Bouts, Gerard David, Hieronymus Bosch a Hans Memling). Zájemci mohou v protější budově navštívit Muzeum René Magritta s největší světovou sbírkou slavného belgického surrealisty.

Nebude samozřejmě chybět ani procházka po hlavním bruselském náměstí Grand place s gotickou radnicí, řadou opulentně zdobených cechovních domů a městských paláců ze 17. století budovaných po vzoru italského baroka.

Nocleh se snídaní v hotelu v Gentu.

Neděle 15.3. Gent

Starobylé město, jehož bohatství vyrostlo ve středověku na výrobě a obchodu se suknem, než jej svým významem zastínily Antverpy, si dodnes uchovává řadu svědků své někdejší slávy.

Kolem jednoho z nejstarších gentských kostelů sv. Mikuláše (Sint-Niklaaskerk) postaveného ve stylu šeldské gotiky a městské zvonice tzv. belfry zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, nás cesta zavede až ke gotické katedrále sv. Bavona (Sint-Baafskathedraal), pro niž Jan van Eyck vytvořil spolu se svým bratrem Hubertem hlavní cíl naší cesty, Gentský oltář. Ten je dnes z katedrály pouze dočasně zapůjčen na výstavu „van Eyck, Optická revoluce“ v gentském Museum voor Schone Kunsten, kde si jej prohlédneme nejen ve společnosti dalších děl Jana van Eycka, ale i obrazů Hieronyma Bosche (Kristus nesoucí kříž, sv. Jeroným), Roberta Campina nebo Hugo van der Goes. Zdejší rozsáhlé muzejní sbírky sahají od děl z 15. století přes barokní díla Petera Rubense, Jacoba Jordaense, francouzské realisty a impresionisty (Camille Corot, Edouard Manet) až po Jamese Ensora.

Na nábřeží Graslei, kde se ve středověku nacházel městský přístav, se ve vodní hladině zrcadlí překrásné štíty cechovních domů a řada malebných kavárniček, barů nebo restaurací zde dnes nabízí proslulou flanderskou kuchyni a belgická piva a samozřejmě taky wafle. Nedaleko odtud stojí středověký hrad Gravensteen, který od konce 12. století sloužil jako sídlo flanderských hrabat.

Nocleh se snídaní v hotelu v Gentu.

Pondělí 16.3. Výlet do Francie : Tournai – Lille

Tournai: město, o které se po staletí přetahovali francouzští a angličtí králové s habsburskými císaři, bylo rodištěm několika čelních představitelů raného flámského malířství, jakými byl Rogiere van der Weyden, Jacques Daret nebo Robert Campin (Mistr z Flémalle).

V Tournai se nachází řada kostelů budovaných na rozhraní románského a gotického slohu v duchu tzv. šeldské gotiky (Saint-Brice, Saint-Quentin). To platí i pro monumentální katedrálu Panny Marie (Notre-Dame de Tournai) zapsanou mezi památky UNESCO, jejíž gotický chór byl inspirován katedrálou v Amiens. Katedrála uchovává i dva zlaté relikviáře, ukázky tzv. mosánské gotiky z dílny francouzského zlatníka 12. století Mikuláše z Verdunu.

K malířství „flámských primitivů“ se vrátíme v Museu krásných umění (Musée des Beaux-Arts) sídlící v budově navržené architektem Victorem Hortou ve stylu art deco. Zdejší sbírka zahrnuje díla Rogiera van der Weyden, Jana Gossaerta zvaného Mabus, Mistra z Flémalle, ale i Petera Paula Rubense, jeho spolupracovníka Franse Snyderse, Jacoba Jordaense nebo Antoine Watteau. Významná je i zdejší kolekce impresionistů, jejímž chef d’oeuvre je  obraz Edouarda Maneta: Argenteuil.

Dnešní severofrancouzské město Lille bylo v 15. století jedním ze tří hlavních měst burgundského vévodství a zároveň jeho administrativním a finančním centrem. Na dvoře vévody Filipa Dobrého tu jeden rok působil i Jan van Eyck. V roce 1477 se právě v Lille odehrála svatba dědičky burgundského vévodství Marie a pozdějšího císaře Maxmiliána I. Habsburského, díky které se na několik století stali novými vládci burgundského dědictví právě Habsburkové.

Naším hlavním cílem v Lille je Palais des Beaux-Arts, v němž sídlí jedna z největších francouzských galerií starých mistrů tvořená především uměleckými díly ze zničených kostelů a klášterů za Velké francouzské revoluce (Dirk Bouts, Pieter Brueghel mladší, Jacob Jordaens, Pieter Lastman nebo varianta obrazu Snímaní z kříže od Petera Paula Rubense). Stranou naší pozornosti nezůstane ani rozsáhlá sbírka francouzského malířství (Jacques Louis David, Camille Corot, Gustave Courbet, Eugène Delacroix).

Staré město – čtvrť Vieux-Lille dnes připomíná učebnici architektonických slohů mnoha staletí.

Od gotického kostela sv. Mořice (Saint-Maurice) ze 14. století, přes Palais Rihour, někdejší sídelní

palác burgundských vévodů z 15. století a Starou burzu (Vielle Bourse) ve stylu flámské renesance

až po novou radnici z počátku 20. století stavěnou v duchu místní varianty art deco, která je zapsaná

na seznam světového dědictví UNESCO. Nocleh se snídaní v hotelu v Gentu.

Úterý 17.3. Bruggy

Středověké město Bruggy bylo centrem evropského obchodu už od 11. století. Na konci 14. století v něm nastal opravdový „zlatý věk.“ Tehdy se Bruggy staly rezidenčním městem burgundských vévodů, kteří pod svou vládu získali celé okolní Flanderské hrabství.  V té době patřily Bruggy k nejrozvinutějším městům zaalpské Evropy. Prudký finanční úpadek v následujících staletích sice z města učinil jedno z nejchudších míst v celé zemi, díky tomu si však Bruggy uchovaly téměř nezměněný ráz středověkého flanderského města, pro který byly také zapsané na seznam světové dědictví UNESCO

Gotický kostel Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk) opatruje jeden z největších pokladů Brugg ­– Michelangelovu mramorovou trůnící Madonu s děckem vytvořenou původně snad pro katedrálu v Sieně. Spočívají tu i ostatky posledního burgundského vévody Filipa Smělého a jeho dcery Marie, která svým sňatkem s pozdějším císařem Maxmiliánem I. Habsburským zajistila burgundské državy Habsburskému rodu.

V sousedství kostela se nachází budova středověkého špitáli sv. Jana (Oud Sint-Janshospitaal) z poloviny 12. století, jedno z nejstarších evropských špitálů vůbec, ve kterém je dnes umístěno muzeum vlámského malíře Hanse Memlinga s jeho mistrovským dílem Oltářem sv. Uršuly.

Druhý, tentokrát duchovní poklad města, je uschován v původně románské bazilice Krve Páně. Jedná se o relikvii Kristovy krve zachycené podle apokryfních vyprávění Josefem z Arimatie, kterou flanderský hrabě přivezl do Brugg z druhé křížové výpravy.

Hned za bazilikou Krve páně na místě někdejšího hradu stojí pozdně gotická radnice, která se stala vzorem pro radnice v Brusselu, Ghentu a Lovani. Od radnice je už jen kousek na Grote Markt, hlavní náměstí s monumentální zvonicí, symbolem celého města (strhující vyhlídka na město).

Mezi památky UNESCO se řadí i středověká bekináž ze 13. století, kterou tvoří uzavřený blok domů kolem centrálního dvora obývaných bekyněmi.

Protože byly Bruggy jedním z center raně flámského malířství, obsahuje i sbírka zdejšího Groeningemusea řadu reprezentativních děl „flámských primitivů“ (např. Madona kanovníka Jorise van der Paele od Jana van Eycka a portrét jeho ženy, Křest Kristův Gerarda Davida nebo tzv. Moreelův triptych Hanse Memlinga). Jan van Eyck v Bruggách žil ke konci svého života a maloval svá mistrovská díla pro burgundského vévodu Filipa Dobrého.

V městě zvaném také Benátkami severu se nabízí také možnost romantické projížďky po kanálech na závěr krásného dne.

Nocleh se snídaní v hotelu v Gentu.

Středa 18.3. Antwerpy a Mechelen

Antwerpy, kdysi jedno z nejbohatších a největších měst zaalpské Evropy, obchodní přístav úzce spjatý se zámořskými cestami na konci 15. století přebral od upadajících Brugg funkci hlavního obchodního a finančního centra burgundských a později habsburských držav. A stejně jako Bruggy i Antverpy čekal později strmý pád, když bylo v polovině 17. století uzavřeno ústí řeky Šeldy, a město tak ztratilo přístup k moři. Ve svém „zlatém období“ byly Antverpy místem, kde působil např. Pieter Brueghel starší, Peter Paul Rubens, Václav Hollar, narodil se tu Frans Halls, Jacob Jordaens nebo Anthonis van Dyck.

Gotická Katedrála Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekathedraal), památka UNESCO, s nejvyšší věží v zemích Beneluxu (123 m) byla budována od 14. století. Přestože její původní vnitřní vybavení bylo zničeno během ikonoklastických, protestantských bouří v 16. století a několikrát ji hrozila úplná demolice (naposledy za Velké francouzské revoluce), zachovala se v jejím interiéru unikátní kolekce obrazů Petera Paula Rubense (Vztyčení kříže, Snímání z Kříže a Nanebevzetí Panny Marie).

S Rubensem je spojený i nedaleký kostel sv. Jakuba (Sint-Jacobskerk), ve kterém se nachází malířův hrob i hrob jeho druhé manželky Heleny Fourmentové. V kostele sv. Pavla se nachází řada děl Rubense, van Dycka, Jordaense a dalších slavných antwerpských malířů. 10 Rubensových originálů a jeho ateliér a galerii můžeme vidět v Rubensově domě (Rubenshuis).

Malé a téměř intimní Museum Mayer van den Bergh spravující kolekci flámského umění významného sběratele a obchodníka s uměním Fritz Mayera van den Bergh je perlou mezi antverpskými galeriemi. V autentických interiérech patricijského domu se skrývají dva slavné obrazy Pietera Brueghla staršího Šílená Markéta (Dulle Griet) a Muž močící na měsíc. Do muzea je zapůjčen i ikonický a trochu záhadný obraz francouzské renesance vytvořený dvorním malířem krále Karla VII. Jeanem Fouquetem: Madona obklopená anděly.

V rezidenci antverpského starosty Nicolaase Rockoxe  ze 17. století je dnes vystavovaná rozsáhlá sbírka belgické KBC Bank (Snijders&Rockoxhuis) která zahrnuje především ukázky středověkého a renesančního užitého umění, nábytku, tapisérie a velkou sbírku obrazů s díly například Quentina Massyse, Petera Paula Rubense nebo Jacoba Jordaense.

Přímo ve vedlejším domě žil významný antverpský malíř a spolupracovník Petera Paula Rubense Frans Snyders, který se specializoval především na zobrazování zvířat. Řadu obrazů malovali s Rubensem společně. Zatímco Rubens vytvořil figury, Snyders obraz doplnil o postavy zvířat a květinových zátiší.  Dnes jsou oba sousedící domy spojené pod hlavičkou musea Snijders&Rockoxhuis a ve Snydersově domě je vystavena pozoruhodná kolekce jeho obrazů.

Nedaleké město Mechelen, které si dodnes zachovalo svoji gotickou tvář, bývalo až do 16. století jedním z politických center nejprve burgundského vévodství a později habsburského Nizozemí. V Mechelenu se nachází řada památek ve stylu tzv. brabantské gotiky,  jakou je i katedrála sv. Rumolda (Sint-Romboutskathedraal), památka UNESCO. Právě odtud pochází obraz malíře Jana Gossaerta zvaného Mabus Sv. Lukáš maluje Pannu Marii, který kdysi zdobil hlavní oltář v pražské katedrále sv. Víta a dnes je vystavený v Národní galerii v Praze! V Mechelenu najdeme některé vůbec nejstarší renesanční stavby zaalpské Evropy (Palác Markéty Habsburské) a na seznamu světové dědictví UNESCO je zapsaná i unikátní tzv. Malá a Velká bekináž (obydlí ženského, náboženského společenství tzv. bekyň).

Nocleh se snídaní v hotelu v Gentu.

Čtvrtek 19.3. Gent – Lovaň (Leuven) -  Kolín nad Rýnem

Lovaň, jedno z významných obchodních center burgundského vévodství a centrum soukenictví proslulo především jako sídlo nejstarší, katolické univerzity na území dnešní Belgie a Nizozemska (založena 1425). Lovaň je dodnes perlou brabantské gotiky, ke které se hlásí i budova lovaňské radnice se svojí sochařsky bohatě zdobenou fasádou, jenž tvoří spolu s kostelem sv. Petra dominantu historického náměstí Grote Markt. V kostele samotném se nachází mistrovská díla flámského malíře Dirka Boutse (Poslední Večeře Páně a Umučení sv. Erasma). Kostelní zvonice je spolu s lovaňskou bekináží zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Každou hodinu zde můžeme slyšet zvonkohry, které jsou odedávna pro Flandry tak typické. Třicet z nich bylo rovněž  zapsáno na listinu UNESCO.

Naši cestu zakončíme v Kolíně nad Rýnem, kde navštívíme gotický dóm sv. Petra (památka UNESCO) budovaný nad ostatky biblických tří králů snad podle plánů stavitelské rodiny Parléřů. V katedrále se mimo jiné nachází vrcholné dílo kolínského malíře Stefana Lochnera (Oltář tří králů), hlavního představitele tzv. kolínské školy, která stylově propojila internacionální gotiku s podněty vlámského realismu.

V jedné z největších obrazových galerií Německa Wallraf-Richartz-Museu se seznámíme s dalšími díly německé gotiky a renesance, které vznikaly pod vlivem vlámského realismu a zprostředkovaly tak jeho podněty malířům střední Evropy (Stefan Lochner, Madona v růžovou loubí označovaná z kolínskou Monu Lisu nebo Albrecht Dürer: Pištec a Bubebník). Kromě středověkých a renesančních děl jsou sbírky Wallraf-Richartz-Musea bohaté i na tvorbu vlámských a nizozemských barokních malířů (Rubens, Rembrandt, van Dyck, Jordaens) a obsahují u rozsáhlou kolekci francouzského malířství 19. století (Renoir, Manet, Courbet).

Nocleh se snídaní v moderním hotelu v Kolíně nad Rýnem postaveném podle projektu arch. Jeana Nouvella.

Pátek 20.3. Kolín nad Rýnem – Praha

Dokončení  prohlídky Kolína a odjezd do Prahy. Příjezd  do Prahy ve večerních hodinách.